Listopadový vítr…přichází..

…a začínáme být, po přeci jen báječně babím létě, těžce podzimně naladěni. Ale ta vyhlídka na adventní období, a to tajemno kolem Vánoc…taky vás ladí do příjemné těšící se nálady? ♥

Já jsem od léta jela v jakémsi zvláštním režimu. Zranila jsem si pěkně blbě kotník a přivodila si k tomu ještě jednu zdravotní nepříjemnost, která mě docela rozhodila a na pár měsíců mě vyřadila z takového toho běžného, bezstarostného bytí. Věřím, že nic se neděje náhodou a snažím se z celé té nešťastné situace něco naučit.

Třeba to, že není dobré lpět na věcech, u kterých cítíte, že je máte nechat jít…nebo, že některé záležitosti se prostě nedají ovlivnit, ať se snažíte sebevíc. Anebo, že je dobré prostě třeba místo „řešit hned-okamžitě-za každou cenu“ nedělat nic…ale vůbec NIC a nechat to koňovi, protože ten má přeci jen větší hlavu.

Moje vášeň pro hooping a jeho šíření šlo zlehka stranou a je tomu tak asi i dobře. Ocitla jsem na nové a trochu jiné cestě. Ale obruče mě provází dál. E-shop šlape, obruče se vyrábí (pomáhá mě s nimi studentka Danča, která je ohromně šikovná a motá jedna báseň), mám jednu lekcičku hoop dance v Radotíně, na kterou vás vždy ve středu zvu, a to v tuhle chvíli určitě stačí

Moje nová cesta znamená mou občasnou nedostupnost…že třeba na maily odpovím až odpoledne a telefon možná nezvednu (ale později cinknu zpět) a obruč asi odešlu o den později a moc se za to omlouvám, nejde to jinak.

A doufám, že mě to třeba i tak trochu odpustíte. Přeci jen, nejsem e-shop s obratem bambilion peněz a stále trvám na tom, že osobní přístup je důležitější než doručení do druhého dne.   

Krásné dny

rozkvetete

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.